Za 10,- KC pujcuji dalekohled, kterym byl videt i Praded. Parada.

Rozhlednu jsme navštívili 12.8. t.r. v 16hod. Od Kopřivnice jsme po afaltce odbočili do Nádražní ul. (dle směrovky k rozhledně)a pak dále po úzké asfaltce až na travnaté parkoviště naproti arboretu. Odtud pěšky cca 500m po asfaltce stále do kopce. Asfaltka skončí u jekéhosi objektu (vodárna, telekom?) a dále do kopce pokračuje travnatá cesta až na rozcestí cca 100m, kde jeden směr je polní cesta zkopce do Štramberka (je odtud vidět Štr. truba) a druhý směr je dokopce lesní cesta (kamenitá) k rozhledně cca 500m. Rozhled je kruhový, viděli jsme Hukvaldy, Radhošť, Lysou horu, snad i Praděd. Výhledová místa jsou na rozhledně popsána. Paráda...

Dneska sice po cestě celou dobu pršelo, ale výstup na Bílou horu včetně rozhledny stál jednoznačně za to i v tomto nepříjemném počasí.Dále doporučuji si prohlédnout vápencový lom, který je hned vedle parkoviště, a kde se již dávno netěží a nyní je upravován a buduje se zde botanická zahrada a snad se jednou i dočkáme, že se budeme moci i podívat do podzemí.Je zde totiž vstup do jeskyně, která se momentálně čistí.

hnus tam bych nejezdil

ROZHLEDNA BÍLÁ HORA /VÍCEÚČELOVÁ VĚŽ/
Provozní doba rozhledny na Bílé hoře:
od 1. května do 31. října
úterý až neděle od 8.00 do 18.00 hodin.
Vstupné na rozhlednu:
děti do 6 let zdarma
děti do 15 let a studenti 15,- Kč
dospělí 23,- Kč
hromadná vstupenka pro skupiny 20-39 osob 285,- Kč
Výstavbou víceúčelové věže na Bílé hoře se zařadily Kopřivnice a Štramberk mezi jedny z mála míst Severní Moravy, která se mohou pochlubit tak významnou dominantou jako je rozhledna. Rozhledna na Bílé hoře byla již v záměrech pana Dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla, jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době lysého) co nejlepší rozhled do kraje. Předpokládá se, že vrchol Bílé hory, který je tvořen masívním kamenným povrchem až dodnes, vznikl právě v souvislosti s přivážením kamene na tuto stavbu.
Současná věž je moderní architektonické konstrukce navržená Ing. arch. Milanem Šmídem a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, je pěkným ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberku a nazývá se Sluneční cestou. Rozhledna se tak stala nejen jejím logickým zakončením, ale i zajímavou zastávkou na procházce z Kopřivnice do Štramberka.
Snahou realizátorů celého projektu bylo co nejvíce vyhovět požadavkům na ochranu životního prostředí a vybudovat nejen technologicky účelné zařízení, ale i stavbu, která bude dominantou kraje a vyhledávaným návštěvním místem jak místních obyvatel, tak návštěvníků, kteří přijíždějí do Kopřivnice či Štramberka nejen z celé republiky, ale i celého světa.
Technické parametry:
Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Průměr skruží je 2,6 m s tloušťkou stěny 21 cm. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,9-0,7 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Věž budou využívat pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil a.s. a EuroTel s.r.o. Nejvyšší patro bude v budoucnu sloužit k pokrytí města Štramberka a Kopřivnice televizním vysíláním. Vlastní plošina má nosnost 500 kg/m2 a její užitná plocha je 42 m2. Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.
Časová posloupnost:
Jednání o výstavbě věže se datují od konce roku 1997. Komplikovaná jednání v letech 1998 přinesla výsledek a dokázala spojit dvě konkurenční společnosti a vybudovat jednu víceúčelovou věž - Rozhlednu na Bílé hoře.
V roce 1999 byla zahájena výstavba. Stavební povolení nabylo právní moci k 6. říjnu 1999 a slavnostní uvedení rozhledny do provozu bylo 28. dubna 2000. Investorem celé akce byly společnosti EuroTel s.r.o. a RadioMobil a.s. Výše investice dosáhla téměř 12 mil. Kč. Město Kopřivnice zajistilo vybudování přístupové cesty, na které se podílelo částkou 2 mil. Kč. Dodavatelem stavby včetně projektové dokumentace byla Teplotechna Ostrava a.s. Většina výstavby probíhala v zimních měsících, což podstatně komplikovalo montážní práce, zejména pak instalaci betonového dříku, která vyžadovala použití speciálního jeřábu o nosnosti 90 t s operační hmotností 48 t a 20-ti tunového závaží.
Pro stavbu bylo použito 250 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) má váhu 11 t. Pro zachování koloritu okolní krajiny bylo přeloženo i nadzemní vedení elektrické přípojky do země.
Fotografie:
Obrázky rozhledny na Bílé hoře i obrázky z rozhledny (denní i noční) si můžete prohlédnout na stránkách provozovatele této rozhledny Kabelové televize Kopřivnice.