Já sloužil vlasti na čerchově v letech 92-93.budu rád když se někdo ozve.Letos se tam v létě chystám s rodinkou.snad to vyjde-je tam krásně.

Tomáši Pustko, zkuste si opravit mail, aby šlo napsat o ten rodokmen.Děkuji.

Je fajn že jste byli na této rozhledně a i já sem rád jezdím. A mám k tomu několik důvodů: Jak jsem před několika lety (teď je mi dvanáct) zjistil, PhDr. Vilém Kurz je můj praprapra děd. Žil v letech 1847-1902 a byl spoluzakladatel KČT, iniciátor Petřínské rozhledny a říšský poslanec. Tato věž se mi strašně líbí a jsem hrdý na to, že je Vilém můj pra.... děd. A pokud mi nevěříte, na žádost vám zašlu rodokmen-stačí mi napsat na mail. Ale já opravdu mluvím pravdu. Je to mého táty prapra děd. A babičin praděd. Chápete ne? :-D A pro ty kteří mi nevěří, tak se sejdeme v listopadu na dušičkách na Olšanských hřbitovech. Ale já mluvím pravdu a pro ty ktěří na rozhledně ještě nebyli, doporučuji tam jít....

Tome, to jsme sloužili asi spolu. já byl na RULu

čerchov úžasné.sloužil jsem tu v90 roce ,pak jsem si odskočil pro pivo na německ stranu a byl jsem převelen do basy.byl jsem radista.moc rád si na to vzpomenu.tolik legrace jsem do té doby nezažil.

Já jsem sloužil na Čerchově jako špagát v r. 1992.Odposlouchával jsem němcům letadla.Bylo tam fajn,ale někteří slovenští gumáci byli celkem *okot*...

jirko tak to sme slúžili v na Cerchove v tom istom období

V roce 1983 - 1984 jsem sloužil na Čerchově jako provianťák. Moc se mi tam líbilo, i když bych raději v tu dobu byl doma. Zdraví Milana L.,z Liberce, který se narodil ve stejný den, měsíc i rok jako já, Ozvi se!Takovou zimu jako byla tam jsem dosud nezažil a vzpomínám na to, že jsme se nemohli dostat autem na kopec.První rok jsem sloužil v Litoměřicích, kdo si na mě vzpomíná, ať se mi ozve touto cestou.

Ahoj,rád vzpomínám na Čerchov, sloužil jsem tam v letech 1987,88 u ptp.
Kdyby se ozval někdo z kluků,byl bych rád.
Rozhledna se mi moc líbí,třeba návštěvu spojím s chodskými slavnostmi.

odchádzal som do civilu z čerchova v jeseni 1984 kde som v roku 1983-84 striedavo slúžil aj na dyleni. bolo by fajn ak by sa niekto ozval so spolubojovníkov z tohto obdobia.

Chtěl bych upozornit na nedělní bohoslužbu Radkovského na vrcholku Čerchova 31.8.08 od 15 hod.Autobusy budou vozit zájemce z Capartic.

Čerchovská rozhledna je jednou z mých nejoblíbenějších. Toužila jsem tam vyjít ještě v době, kdy jsem ji viděla z dálky a nesmělo se tam. Po revoluci se mi splnilo přání. Brzy po otevření hraničního pásma jsem přišla k plotu a k vrátkům uzamčeným visacím zámkem, to bylo velké zklamání. Postupem času jsem se k mé radosti, dostala až na rozhlednu. Od té doby jsem tam byla mnohokrát. Rozhledna byla předána Klubu českých turistů v Domažlicích a během času pěkně zrekonstruována. A když vyjde počasí, je z rozhledny překrásný výhled na Chodsko i na německou stranu. Když počasí nevyjde, je to pěkný výlet hraničními hvozdy. Já tam nejraději chodím z České Kubice přes Českou studánku, je to krásná cesta. Pěkná cesta, i když delší, je přes Tři znaky. Pan správce je milý člověk a občerstvení, které nabízí, je po výstupu na Čerchov zasloužené. Na rozhlednu se chystám tento víkend a pokud vyjde počasí, třeba bude i otevřená.

V sobotu 22.9.07 jsem poprvé navštívil rozhlednu na Čerchově. Musím říci SUPER. Samozřejmně též díky počasí, ale i bez něj skvěle opravená rozhledna se solidním výhledem. U vstupu ochotná obsluha. Doporučuji k návštěvě. Šli jsme pěšky z Pece - náročnější, ale o to více potěšující pivo na vrcholu.

I já jsem minulý měsíc si naplánoval dovolenou s cestou na rozhlednu Čerchov.Po načerpání informací z map i o otvíracích hodinách jsem přejel půl republiky na Čerchov. Před devátou ráno jsem z Capartic vydupal pěšky nahoru těšíce se na krásný výhled. Jenže ouva- hodiny letěli a otvírač rozhledny furt nešel. Neustále přicházeli další turisté a rozhledna furt zavřená. Nadávky nebrali konce. To už bylo skoro půl dvanácté a pořád zavřeno. Na číslo mobl.telefonu který byl vyvěšen na rozhleně se nedalo dovolat. Spousta turistů s nadávkami smutně odcházeli. Najednou přišel z vedlejší věže jakýsi mužíček v montérkách a pravil, že otvírač rozhledny chodí až po dvanácté hodině. Takže i já jsem odešel naštvanej, že se píše něco jiného, nežli je skutečnost.
Kdybych byl šéfem tak bych takovýho pracovníka na hodinu vyhodil. A dal tam někoho kdo dodržuje otvírací hodiny.

velice se mi tam libylo hlavne protoze to byla moje prvni cesta na rozhlednu jelikoz driv sem nikam nechtela chodit.ale ted vim ze to byla blbost.hodne se mi libil rozhled do okoli.nejvic se mi ale libil vyhled na alpy,ktere byli na jihu protoze jih je moje nejoblibenejsi strana protoze je tam porad teplo.ale to je jinam.vyhled kolem je proste bozskej tak se tam jedte podivat je to dobry vylet lavne s detmi ktey nevi ci o prazdninah cerchov sme s rodinou navstivili jiz 3krat.doporucuji vsem kteri touzi po nakem moc hezkem vylete.:-D

Také jsem si užil jeden a půl roku v Klenčí pod Čerchovem se "službou vlasti" na Čerchově. Dnes už to ani není pravda. Tenkrát se psal rok 1971. Na Čerchov a Chodsko vzpomínám rád, ale byl jsem překvapen, když jsem viděl fotografie "kopce" tak, jak vypadá dnes. Za nás byla nahoře jen stará rozhledna, odkud byl opravdu krásný rozhled jak do Německa, tak i k nám. Jinak byla nedaleko rozhledny jen laminátová polokuželovitá hala, která ukrývala betonovou plošinu s pasivními zaměřovacími radary. To nové monstrum jsem viděl dnes na obrázcích poprvé. Rád se přijedu podívat. Asi již letos v létě. Díky za stránky ke vzpomínání... Ahoj staří přátelé.

Zdar všem,

myslím, že s tím necháváním auta na parkovišti v Caparticích je to holý nesmysl. Navštívil jsem rozhlednu 29.4. 2007 odpoledne a šel jsem z parkoviště pěšky. Cestou nahoru a dolu jsem napočítal cca 15 aut, některá z nich jsem pak potkal pod vrcholem a nebyli to staří nemohoucní lidé....

Narodil se v roce 1847 ve Vrbici u Leštiny. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze, pak na universitě pražské přírodní vědy, r. 1871 suploval na akademickém gymnaziu a t. r. byl jmenován skutečným učitelem na gymnáziu v Německém Brodě. Zde se mu 23.prosince 1872 narodil jeden z jeho synů Vilém, pozdější známý klavírista a klavírní pedagog. R. 1874 se stal hlavním učitelem na pedagogii v Kutné Hoře ( za ředitele Lindnera), r. 1884 pak povolán byl na českou reálku v Praze. Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze v blízkosti hrobu M.Tyrše. Víilém Kurz byl pradědem známého klavíristy Pavla Štěpána.
Od r. 1894 byl říšským poslancem za městskou skupinu pošumavskou. Jako mladočeský poslanec usiloval zejména o české školství.Dále si hleděl záležitostí menšinových; účastnil se spolkového života ve Vídni, kdež dal mimo jiné podnět k založení českých záložen okresních, k založení spolku pro opatřování míst českým učňům u českých mistrů, k zakoupení prvního národního domu (v XV. okresu) a k založení družstva pro vystavění českého reprezentačního domu.Přísný smysl pro povinnost mu nedovolil, aby chyběl při hlasování, důležitém pro české školství, ač byl těžce churav. Zápal plic, který si tím přivodil, sklátil tohoto neúnavného a skromného pracovníka předčasně do robu v roce 1902 ve věku padesáti pěti let.
Od let studijních až do r. 1880 zabýval se zoologickými studiemi o korýších (perloočkách a příživných buchankách), jichž výsledky uloženy jsou ve »Zprávách« vídeňské akademie věd a v časopise »Zeitschrift fůr wissenschaftliche Zoologie« (Androgyne-Missbildung bei Cladoceren, 1873; Dodekas neuer Cladoceren, 1874; Studien über die Familie der Lernäopoden, 1878; Eunicicola Clausii, 1877; Über limicole Cladoceren, 1878). Za studijním účelem strávil léto 1876 v Terstu na zoologické stanici. Téhož roku byl povýšen na doktora filosofie. Později obrátil se k popularisování přírodních věd se zvláštním zřetelem k nauce Darwinowě a napsal řadu článků do »Osvěty«, »Světozora«, »Zlaté Prahy, »Ruchu« a j. R. 1893 založil a vede časopis Z říše vědy a práce za tím účelem, aby hlavně naše mladší kruhy nabyly zájmu pro obory průmyslové a obchodní na základě vymožeností vědeckých a praktických. Sem řadí se i jeho Vědecké zábavy (Praha, 1899). Pro školní potřeby vydal Transparentní obrazy z oboru mikroskopie (5 obrazů zoologických), Herbář pro střední školy, Botaniku pro vyšší třídy středních škol a napsal hojně článků do pedagogických časopisů, hlavně do »Školy a života« a »Paedagogia«. Je autorem publikace Geologický nástin okolí Kutnohorského .
V letech 1865-71 působil jako cvičitel Sokola pražského. Dokončil Tyršovy Základy tělocviku (poslední sešit) a napsal Úvod do tělocviku školského (1872).Kromě gymnastiky organizoval Sokol i výlety, celou tuto šíří činnosti však nemohl Sokol zajistit,proto někteří jeho význační členové v čele s Dr. Vilémem Kurzem založili samostatnou organizaci, a to Klubu českých turistů. R.1888 byl Vílém Kurz ustavovací valnou hromadou tohoto spolku zvolen do výboru. Po šest let redigoval »Časopis turistův« a přičiňoval se o feriální cestování studentstva, které se velmi utěšeně rozmáhalo. Organizování studentských nocleháren a letních bytů po českém venkově bylo jeho prací. Když Dr. Kurz seznámil v lednu r. 1890 českou veřejnost s projektem rozhledny na Petříně v Praze,tímto projektem ve slavném fejetonu "Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy", kde předpovídal hotové stavby rozhledny a lanovky na srpen příštího roku, připadala každému myšlenka jako nemístná fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Dnes si nikdo panorama Prahy bez této rozhledny neumí představit. Po Dr.Vilému Kurzovi je však pojmenovaná rozhledna jiná, a to rozhledna na hoře Čerchov, na které je umístěna Kurzova pamětní deska.
Literatura:

* Zdeňka Bohmová: Vilém Kurz, SNKL n.p. Praha 1954

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Kurz_star%C5%A1%C3%AD“

Kategorie: Narození 1847 | Úmrtí 1902

Luďku, díky za doplnění mé odpovědi Matějovi. Při jejím psaní jsem si druhou desku nevybavil. Pro úplnost (pokud to bude číst Matěj) doplňuji, že dozorce finanční stráže se jmenoval Josef Pavlišta a byl tam zastřelen německými ordnery 25. září 1938.

Karle, na rozhledně jsou ty pamětní desky dvě - jedna vlevo od vchodu je věnovaná zastřelenému členu finanční policie v roce 1938 a druhá je za rohem a ta se týká V. Kurze. Již jsem Matějovi odpověděl na mail, odezva nulová

Oprava: Odpověď z 15.10.2006 nepatří Michalovi, ale Matějovi.

Odpověď Michalovi:
U příležitosti slavnostního otevření a předání rozhledny veřejnosti dne 16.7.1905 byla na rozhledně odhalena pamětní deska Dr. Vilému Kurzovi, podle kterého byla pojmenována Kurzova věž.
Dr. Vilém Kurz byl poslancem říšské rady a byl slavnostním řečníkem při otevření původní dřevěné rozhledny(navrhl ji postavit architekt Pasovský, plány zhotovil tesařský mistr Jakub Zelenka), která byla předána do užívání dne 15.července 1894. Dřevěná rozhledna během 10 let částečně zetlela a proto se domažličtí turisté rozhodli vystavět rozhlednu zděnou - její základní kámen byl položen 23.5.1904, ještě téhož roku byla stavba dokončena. Slavnostně otevřena byla již zmíněného data 16.7.1905. Velkolepou slavností otevření rozhledny žilo nejen celé Chodsko, ale příznivci turistiky z celé naší země.

Otevírací doba na Kurzově věži je od roku 2001: V, VI, IX, X so-ne 9--17h, VII, VIII denně 9--17h. Ve zbytku roku je nutná domluva se správcem rozhledny p. Mathauserem. Téměř na všech odkazech o rozhlednách říjen chybí.

Mohl byste mi prosím zaslat nějaké informace o pamětní desce vlavo od vstupních dveří na rozhlednu, přesněji o muži, jemuž je věnována?
Předem děkuji

prosím o nějaké informace o bývalém voenském objektu na Velkém Zvonu

Taky jsem bojoval na Čerchově a zajímalo by mě na jakém webu jsou ty vzpomínky "starých zbrojnošů"Díky

Výhled stojí za tu námahu!! Babylon, Domažlice, Plzeň, Přimda, Velký Javor. A z Čerchova je ještě vidět minulost -odposlouchávací stanice na obou stranách železné opony. Dva "ČSSR" typy - na Čerchově a Zvonu (podobné na jsou na Dyleni a Poledníku) a druhé dva "NSR" typy na Hoher Bogenu a v dáli na Grosser Arberu. A na webu k tomu najdete bodré vzpomínky starých zbrojnošů z obou stran, když byli mladí a byl to adrenalin... Mimochodem na Hoher Bogenu byly tři posádky: Francouzi, Američani a "zlí" Němci a ten jejich "komín s odlučovačem" má vlastně 16 pater odposlechů...