Zdravím Szada,

Ja som bol ako prekladatel na Dýleni až kým neušiel ten vojak asi sa
volal kresina nebo tak;z tohoto obdobia na tomto fore s mi ozval len
Jindro Novotný;po uteku tohoto vojaka ma preložili naspat do Litáku;
dalej neviem,čo je s ostatnými,čo sa stalo s Koudelou,nprap.Marekom,
som hladal aj ppluk.Krejčího-on mi bol operačným dostojníkom,ale
nenašiel som ho v telzozname Mariánok;ja som bol ,vačšinou na veži-
málokedy na rote ;
no tak ked vieš čo sa stalo a čo je teraz s tými vojakmi z povolania ,
bol by som zvedavý,občas tam chodil aj plk.Horský z Litáku - raz sa tam
prišiel pozriet aj sám vel pluku Valeš.
Tu niekto z prispievatelov vynechal Mencla,ktorý tuším býval vo Velkým
Hledsebi.
Zdravim Pišta Toth ,prekladatel po Dvořákovi

Nazdar kamaráde z Dyleně a z vú 6174 na Dyleň chodím každý rok. Na mne a další kluky si snad vzpomeneš 1980 - 1982. Jsem rád že ses ozval, napiš 61milan@seznam.cz

Ahoj kamarádi z Dyleně,zdravím všechny se kterými jsem kdy během let na Dyleni i po zbytek vojny,kdy jsem přišel o propustku po útěku několika es Korym,Síla,a hlavně náruživý kuřák a je to paradox,jméno mi vypadlo,přesto mám plno vzpomínek na kluky-Kudrec,Kadlec,Húska,Okleštěk,Komenda,Šimánek,Caloň,Reichel,Šimon,Lanča,Babka,Oravec a mnoho dalších,byl bych moc rád,kdyby se mi někdo ozval,budu se sem dívat a kontakt napíšu.Szado

Zůčastněte se každoročního Májového pochodu na Dylen a budete moci pozorovat svět z vrcholu.

V žádném případě nebyla Dylen Sovětskou armádou využívána.Rusové měli radiolokátor,odposlechy v maskované základně pod skalami asi tak kilometr od roty na Patě u Aše.Další pak v Horních Pastvinách u Aše.Lidé mají popletené termíny s obsazením věží z doby r.1968.Rusové obsadili především radiové věže a vysílače pozemního signálu rádia.Takže nejbližší vysílač Krašov obsadili a byla rozvažováno jeho stržení.Naopak,když na Chebsko rusové přijeli v roce 68,měli dokonce ještě mapy z r.45.A tak se stalo,že tu v Drahovicích zapadl a utonul tank v rašelině i s osádkou.Byli ukrytí i v mezipásmu na přechodu v Pomezí nad Ohří.Se sověty se pouze předávali informace z těchto radarů,jako byl na Dyleni

V říjnu 2004 mě malý chlapec pustil až nahoru, dal jsem mu za tu službu 50,-Kč, ten výhled byl stál i za víc. Bylo by super, kdyby majitel přestal dělat v objektu hostiny pro své známé a alespoň někdy vyhověl turistům. Nepřístupnost této věže je veliká škoda.

Zdravím všetkých, ktorí boli so mnou na veži v r. 1977/78. Bol som prekladateľ na nemeckom odpočúvaní. Strávil som 11 mesiacov dole v Mariánskych, denne sme chodili V3S-kou hore na vežu. Dnes celkom rád spomínam na všetkých chlapcov - Jirka Okleštěk, Dovica,ujo-Zachar,"blesk"-Kadlec,Honza Caloň z Příboru,fešák Szado,Jindra Bouška z Prahy,Kudrc, Hagara a ďalší . Napriek celej pakárni nemám zlé spomienky, na šumák /príplatok za šum v slúchadlách/, na nočné služby, keď počas cvičenia Reforger, na bezvýznamné rozhovory nemeckých dôstojníkov medzi Truppenuebungsplatz Weiden a brigádou v Regensburgu. Dnes , keď idem niekedy služobne cez Bavorsko po dialnici autom, všetko toto sa mi pri týchto názvoch miest vybaví v pamäti. Rád by som sanavežu ešte niekedy pozrel.Pozdravujem všetkých, ozvite sa kto nájde tento môj príspevok.Malý absík.

Narukoval jsem v r. 1962 do Zbirohu a po příjimači jsem odjel do Hamrníků v M.Lázních a pak na Dyleň . Vojna byla dobrá a rád vzpomínám na kamarády Kábrta,Šádka,Brože, Velebného ,Mluvku,Šobáně a také na Velitele Hodinu ,Dubravčíka , Hrnčíře, .Dne 18.7.2009 máme sraz všech žijících atěšíme se , že se po 45 letech uvidíme a vzpomeneme na naše mladá léta. Zdraví Jirka Horák - Holík

Zdravím všechny kolegy u VÚ 7495 z let 1969-1971. Nastoupil jsem ZVS 1.října 1969, příjmač byl na Zbirohu. Zde nám velel velitel družstva vojín Pospíšil - mazák a hovado. Pak jsem byl v Klenčí pod Čerchovem na velitelské rotě. Zde jsem absolvoval kurz promítače v Praze. Následoval Zborih a kurzem na PRP1 a po tom kopec Zvon. Zde jsem sloužil na PRP1/ nazývaný Kopáč/ a pak na Dyleni. Ubytování bylo v Hamrníkách a na kopec jsme jezdili skříní P-V3S. Pak do konce vojny jsem byl zařazen jako písař-motocyklista na štábu a staral se o poštu a psal denní rozkazy velitele VÚ. Velitel praporu pplk.Hrdlička je starostou v obci Třebeň a již vícekráte jsme vzpomínali při náhodném setkání na tuto dobu. Kpt.Šigut, velitel mé roty odešel od armády a v Chebu se často potkáváme a také si máme co říci.Bylo docela super, když se otevřely dveře kanceláře a velitel přinesl obálku s tím, zda jsem již byl odvést poštu do Klimentova. Pak mi podepsal jízdní rozkaz a já na přidělené Jawě 350 jel do Kašperek, nebo na Zbiroh. Je na co vzpomínat. Měl jsem spoustu kamarádů, ale nikoho jsem od vojny již neviděl.

Dobrý den, kolegové ve zbrani. Rád bych přispěl svou troškou do mlýna zvaného Vzpomínky na Dyleň. Zkusím to vzít systematicky.
1) Sloužil jsem u VÚ 6174 Litoměřice, na Dyleni od jara 1982 do podzimu 1983 jako radiový operátor se zaměřením na Bundeswehr.
2) Naše pracoviště bylo hned v 1. patře věže. To mělo řadu nevýhod. Hlavní malér byl ten, že až na naše patro vedly betonové schody, takže kontrolujícího DUPa neprozradilo vrzání schodů. Toho zneužíval pošťáci Netušil, zvaný Muž – ten byl doma pod pantoflem, tak se vyžíval v dušení záklaďáků, dále Greguš (Flaxa), ten nebyl nejhorší, Horký (celkem ucházející), Vavřík (jak kdy, nevypočitatelný) a samozřejmě npor. Korim (zástupce velitele roty pro průzkum – ještě bude dále) a samozřejmě velitel roty por. Kovács – hajzl křivej, národností Maďar. Ten šlapal hlavně po Slovácích, ale já jsem mezi jeho favority rozhodně též nepatřil. Nemám na něj dobré vzpomínky, dá se říct, že o velkou část problémů na vojně se mi postaral on. Byl to ale prosťáček. Chtěl mne nechat zavřít ještě hodinu před odjezdem vlaku do civilu.
Další nevýhodou bylo, že gumáci měli pracoviště hned vedle nás, přes hobrovou stěnu. Ti ale dělali jen denní směny.
Další nevýhoda byla, že jakmile přestalo topit teplovzdušné topení, hned jsme tam měli zimu, hlavně, když foukalo.A tam foukalo pořád.
Pokud opravdu foukalo, tak se nám v záchodu dělalo vlnobití.
3) Přítomnost SA (Sovětská armáda): Ano, SA na Dyleni byla, leč jen krátkodobě,. Tuším v létě 1983 při nějakém cvičení. Měli pracoviště na 1. patře věže u našich pryží. Počítám, že se zdrželi asi tak měsíc. Nevzpomenu si, jestli to bylo jen jednou nebo jestli tam byli vícekrát.
4) Ramona tam stála, o Tamaře nevím. Dokonce se mi dostalo té cti upravovat místo pro stání Ramony. Dá se říci, že když NATO začalo létat s AVACSem nebo jak se to jmenovalo, tak tady na ně byli připraveni. Časem ale NATO přešlo na kódované vysílání, takže jsme poněkud utřeli nos.
5) Hláskaři na ochozu – několikrát jsem je tam zažil, ale rozhodně tam nechodili celou dobu! Ale stejně si tam ti kluci užili svoje.
6) Amíci tam létali s cobrami a byli dost otravní. Vzhledem k tomu, že stráže měly rozkaz střílet při narušení vzdušného prostou, byla válka naspadnutí. Létali až k věži. Němci ne, ti měli „aloetky“ a strikně se drželi hranice. Ta vedla pod Dyleněm směrem do Německa.
V tomto vojenském objektu místo maskování byly obrubníky komunikací zvýrazněny vápenným nátěrem, který se pečlivě opravoval. To asi aby to družice neměly těžké přečíst…
7) Maléry tam taky byly. Velký malér byla dezerce por. Korima do Německa, Západního, pochopitelně. To se stalo 30. 12. 1982, pokud mne paměť neklame. A myslím, že neklame, protože to bylo pro nás, VÚ6174 památné datum. Ten den skončil veget a začala gumárna nepředstavitelná. Udělal to velice elegantně. Jako dozorčí nevimčeho, jel pro obědy na rotu PS (na Dyleni byla jen výdejna). Skočil z UAZu že zazvoní na stáže, aby otevřely vjezd do objektu, shodil kabát a tradá! Už ho nedohnali. Řidič UAZu pak byl vyšetřován, proč ho nezadržel. Podotýkám, že dezertér měl PI52 s plným zásobníkem.
Pak začaly jezdit kontroly z Tábora a z ministerstva a samozřejmě nacházely na rotě děsnej binec v dokladech. Ve finále ani nevěděli, co Korim odnesl k nepříteli. Když asi dva roky před ním zdrhnul furťák od Zbirožáků, prý odnesl plány na Ramonu, za což se naší armádě dostalo děkovného dálnopisu od velení NATO. Že prý by na něco takového přišli až tak za 20 let. To znám ale jen z doslechu.
Dá se říci, že každý týden na rotě byla generálská kontrola a pokud jeden týden vynechaly, tak ten další byly dvě. Když provětraly velení, vrhly se na záklaďáky…
Další malér způsobil slabomyslný vojín - řidič od Zbirožáků, který připravoval emigraci, tuším v létě 1983. Ten, aby si vysloužil uznání od nových pánů v emigraci, propíchal bodákem chladiče záložních elektrocentrál na Dyleni. Vzal si na to kolegův bodák, šikula jeden… No, chytli ho a na VKR v Táboře asi řekl, ani co nevěděl. Tuším, že dostal 12 let. Jeho jméno si pamatuji, leč neuvádím.
8) Na Dyleni jsem se byl s jedním kolegou podívat asi tak v létě 1999. To se
mohlo jet až k bráně autem. Majitel se smažil udělat z garáží hospodu, asi
s tím měl jiné úmysly… Byl to krásný pocit: Kde dřív bylo „Achtung
Minen!“, byla turistická cesta. Objekt rozbitý, troubové, co to tam měli
hlídat, se postarali.
9) Kasárna v Marjánkách už budou rozpadlá, taky moc pěkný pohled…

Zdravím kolegy a parťáky, zejména Močuby, Lichvu, Klofáka a Filípka!

Práve som sa vrátil z Dyleňa. Sklamaný som, že veža neslúži ako rozhladňa a nedá sa dostať dovnútra. Slúžil som tam v rokoch 73-75, ak sa nájde čitateľ z tejto doby, nech sa ozve. Pekný deň všetkým, M.

Z jara bývá přístup i na rozhlednu,alesponˇbýval,před lety,tenkrát zrovinka vyšlo počasí,k jihu byl vidět masiv Šumavy,sice jen jako tavé pozadí,ale na tu dálku a bez dalekohledu to šlo,jinak i z úbočí Dyleně vidět Klínovec.
Totˇvše,přeju krásný dny,Pavel

VU 7495 Mariánské Lázně - Hamrníky, 1967 - 1969. Po čtyřiceti letech se chystám letos v srpnu do Mariánských Lázní a na Dyleň podívat. Kluci, ozvěte se mi na e-mail. Díky

Ahoj.
Zdravím všechny, kteří sloužili na Dyleni a obvzláště ty z období 1986 - 1988. Byl jsem zde jeden ze stanice Posťáků, kteří sem byli převeleni z Č. Budějovic. Strávil jsem zde skoro nezapoenutelné dva roky života. Rád matuji na dobré kluky ze stanice RPS jako Liptáka, hlásky, Ramony a také kotelny např. Křížka se kterým se občas vídám. Také mě velice mrzí, že Dyleň není přístupná pro veřejnost kam jsem se chtěl již několikrát podívat. Doufám, že se to ještě někdy změní. Honza.

zdravím všechny které jsem na kopec v roce 91 vozil autobusem a všechny z bývalého VÚ 9181 a hlavně spoj. četu....

Na Dyleni byla nejpeknejsi rana po nocni smene u masiny, kdyz nad lesy svitalo. Hlava bolela ze sumu ve sluchatkach, clovek uz ani nechtel spat, jak byl pretazeny (to prislo az dole po snidani a usnulo se za minutu). Pulrok na Dyleni v roce 91 byl fajn... V takovem prostredi mit vojnu, to nemel kazdy. Zdravim vsechny tezke "pripady", se kterymi jsme si to na vezi uzivali (Mihli, Gazi, Zamalek, Lori, Kormi...). RUL ruled!

Dylen is magic

Sloužil jsem na Dyleni v letech 1987-1989 jako "gardový" RULák pod vedením legendárního Igena Maršálka.RUL znamenal Rádiový uzel letectava a odpouslochávali jsme komunikaci letadel s pozemními kontrolami nad celým jižním N?meckem.Na Dyle? se tehdy dostaly pouze prov??ené osoby,protože se nacházela až za železnou oponou.
Proto byl zajímavý požár lesního porostu na ja?e 1988 na západní stran?.Drops dal povel k otev?ení západní brány a hašení lesa,což ho nakonec stálo propustku do hrani?ního pásma a nemalé finan?ní p?íjmy.Nad?ízení by se asi zbláznili kdyby n?kdo utekl.Jmenovit? kdo to byl si už nepamatuji.
Na pom?ry v armád? jsme m?li tehdy docela slušné peníze.
Já jako desátník 150K? plus 120K? za 2.t?ídnost plus tzv.šumné, což bylo 1K? za každou hodinu odposlechu na Dyleni (sluchátka na uších v kterých byl neustálý šum).Toto šumné se mohlo v dobách cvi?ení vojsk NATO vyšplhat až na 400K? m?sí?n? (zažil jsem i 600,ale to byl extrém).
B?žn? se tento p?íplatek pohyboval mezi 200-300 K? za m?síc.
Suma sumárum jsme m?li m?sí?n? n?co mezi 500-600 m?sí?n?,což v dob? kdy byl pr?m?rný plat okolo 3200K? nebylo až špatné.
Taky nás barmani v barech v Mariánkách siln? up?ed?ostnovali p?ed tankánam z Velké Hle?sebe.
Snad tyhle stránky najde i další pam?tník a pod?lí se o své zážitky

Ahoj lidi,jak jsem právě dozvěděl od pana Hofmanna,což je hlava radia Egrensis,že na Dyleň už se na rozhlednu nikdo nikdy nepodívá,lesy ČR Marianské Lázně to zatrhli a maj tam drahou techniku,takže bohužel...:-(

Pro Radima - Dyleň nikdy nebyla obsazena Sověty a nikdy nebyly věže tohoto určení rozmístěny od Klínovce až po Slovensko. Dyleň byla první (co já vím, tak to byl pravý bok Havranu) a Poledník ( levý bok Čerchova) byl poslední. Tak nepleť lidem hlavu.

Pro Rudlu Adameho - nevím kdy a kde jsi sloužil Ty, ale 1985 - 1987 na Havranu, byl ten největší veget na světě, který jsem už od té doby nezažil. A o té srandě snad ani nemusím mluvit....

Špion Jindra zdraví "Pištu" Totha! prožili jsme spolu nejednu službu ve věži.Nevím, zda si mne pamatuješ, já byl o ročník níže.Láďa Lanča byl stejný ročník, ale přišel na věž o něco dříve.On uměl dobře, já spíše jen nahrával.Často vzpomenu na mjr."Borůvku" ... Já se tam po vojně vrátil, v přestrojení jsem s klukama, co to měli ještě za déle, prošel do kasárem a pěkně se tam zřídil!!!Dostali jsem šílenej nápad, že ve !véesce! projedu nahoru do věže a mrknu se tam se směnou.Ještěže to neklaplo.Nevím, jestli ty jsi zažil výstavbu signální stšny, co zdrhnul Křesina a napor.Sila-o něm se tu někdo zmiňuje? To byla pakárna! kluci, co to v metrových závějích stavěli vůbec nevěděli, kde jsou.A my je hlídali se samopalama... No, Štefane, jestli máš na někoho spojení, ozvi se.Já mám asi na tři kluky, ale z našeho ročníku.

to neni špatný nápad gepe:-) chtělo by to nějakou akci

ohledně návštěvnosti Dyleně doporučuji bombardovat majitele věže/vysílače, Radio Egrensis Cheb - viz http://www.radioegrensis.cz Mohli bychom se domluvit a psat mu porad dokola at vez zpristupni aspon cervenec-srpen o vikendech. Jednou do roka mi prijde jako dost velka arogance...

Ahoj lidi,taky bych rád věděl,kdy je otevřená rozhledna,jestli někdy vůbec,je,prý velmi zřídka jo. kdyby to někdo věděl,tak kdyby to sem napsal bylo by to fajn.

Prosím vás, napište mi, jestli a kterej den bude Dyleň otevřená. Nemůžu nikde najít tyhle informace.

Ahoj všichni příspěvkáři . Hlásí se jeden z hláskařů , kteří chodily po ochozu na Dyleni .Byl jsem první Hláskař , a zárověň i velitel pozorovací hlásky , kterou dle rozkazu přesunuly na objekt z hlubokého lesa , kde byl život jak na samotě , a v poho , jak bych dnes řekl . Začínaly jsme tam vidový průzkum , tuším někdy kolem 10-11/1982 a bylo to dost kruté , s ohledem na zdejší počasí . Nebyly zde vyjímkou větry o rychlosti nad 25m/s a námraza na svodu hromosvodu 30 cm . Střídaly jsme se v pozorování na ochozu po dvou hodinách , v případě nepřízně počasí po hodině , ale i po 15 minutách. Někdy se to nedalo vydržet . Dále o ůtěku důstojníků do SRN . Jeden takový jsem zažil , a nebyla to tehdy sranda . I generalita se na nás přijela podívat . Pokud někdo budete mít kontakt na jiného hláskaře z přibližného období , dejte , prosím vědět na kaslelektro@volny.cz . Dále udržuju kontakt se spřízněnými lidmi , co jsme navštěvovali při nákupech a koupání na rotě v Žandově , a to v Brtné . Zdraví vás hláskař Karel Málek .čvo 660 , hláska č. 153 , Dyleň .

Na Dyleni som bol skoro dva roky ako prekladatel 7th US CORPS Stuttgart-
Kelly kasarne /Nellingen/-hlavnym terčom zaujmu bol 3rd ID vo Wuerzburgu
s brigadami v Schweinfurt,Kitzingen a Aschaffenburg.Rad si spominam na
krasnu prirodu,na mrtvu Vysoku/po Nemecki Maiersgruen/,Staru Vodu, na
mojho op. plukovnika Krejčiho,kolegov Babka,Dvorak,Lanč, tušim Jardo Nevoral, Janoušek,Zeman,Veverka,Ptak,Mariaš the little boy,Hudak,Fajta,
Neupauer-ti posledne menovaní nás vozili z Hamrnik hore na važu-pod nami
Altmuegl,Neualbenreuth-bolo vidno až smerom na Aply,bližšie bolo vidno
Havran možno aj Ćerchov. Bolo to krasne,ozvite sa mi !!
Provokovali všelijaké Kobry s osmimi Tow ,menej už Kiowi.
Ozvite sa!
Pišta Toth

Milý R.Brychta na tvoje meno si nespomínam,na Dyleni som bol planžeťák od července87-březen89.Hamrníky 9181 ZU-zbirožáci.Autobus řídili voj.Sapara a voj.šidlo.Pozdravujem pplk.Hollého a mjr. Kovaříka ak ešte žijú,boli to múdry ludia,ktorí nám velili.Robili sme odposluch a zameriavanie leteckých a pozemných vojsk NATO.Rád spomínam na spolubojovníkov Tomášek,Pokorný,Filipčík,Urge,čáslava,Robenek,atd.Sem-tam sme z nudy vytočili lampasákov napríklad prap. Slavíka,Maršálka-Igen.Mne vytočil furt v družstve voj.Olša.žial Dylen z Košíc je dˇaleko a tak si ho pripomínam iba na webe.Cestou do civilu sme sa zastavili v Prahe U Fleku.Zdravím všechny,který tam stratili 2 roky mládí.

Jen bych chtěl podotknout, že celý objekt patřil ČSLA. Ruská vojska zde nebyla!!!kdo to říká tak nemluví pravdu nebo vědomě lže. Toto stanoviště patřilo ke špičkovým pracovištím obdobného typu v ČSLA a obsluhy mezi nejlepší co tento stát v té době mohl mít. Lidem zde pracujícím je potřebné vyslovit poděkování za obětavost,hrdinství,za mnohdy nesmírné strádání a houževnatost.

7.12.2006. Dobrý deň vo spolok.
Na Dyleni som prežil cca. 9 mesiacov ZVS v rokoch 1982/83 ako abso /špagi/. Všetko okolo VU 7495 a kasárňach v Mariankach už bolo popísané v predch. príspevkoch. Chcel som dodať iba toľko, že objekt bol ohradený troma plotmi medzi ktorými bola signálna stena typu "MAREŠ" s automatickým vypustením cvičeného psa, a celý priestor medzi plotmi bol vyplnený mínovým poľom.I napriek takýmto opatreniam sa niektorým dôstojníkom ČSĽA podarilo prchnúť do NSR, čo malo potom náležité následky i na vojakov zákl. služby. Americký vrtulník
typ: COBRA deno-denne monitoroval situáciu nad rozhľadňou a v noci svietil svojími reflektormi do okien, pri čom všetko fotografoval. Čierne tváre amerických pilotov sa dali detailne rozoznať.
Na fotografiach mi chýbajú garáže aj s terasou, kde sme sa zašívali pred veliteľmi.
Príroda tam bola krásna, za to vojna bola o ničom.Vždy to bolo jednou nohou v krminále, veď niektorí tam aj skončili /mali smolu/.
S pozdravom Rudo /od Bánovce/n. Bebr./

Ješte pro upřesnění adresy, ať to nemusíte složitě hledat, fotky jsou tady: http://www.ok1in.com/dylen.htm

Na Dyleni jsme vysílali při jednom mezinárodním radioamatérském závodě, bylo to tuším v 94-tém, krátce po tom, co celou stavbu zakoupil majitel rádia (taky radioamatér). Účel stavby už zde byl podrobně objasněn, hodní dřevěná část opravdu neobsahuje ani jeden kovový spojovací prvek, vše bylo provedeno z nemagnetických materiálů, převážně silonu. Celá dřevěné nástavba byla velmi precizně tesařsky provedena...
Pár fotek naleznete na mém webu.

Na Dyleni v roce 1962 stála ještě dřevěná pozorovatelna.Já jsem sloužil u VÚ 7495 Mariánské Lázně-Hamrníky a Dyleni jsme měli odloučenou jednotku.Den co den sem jezdila V3S se službou.Přestavba rozhledny začala v roce 1964.

vazeni priatelia,dnes som sa pozrel tak trochu s nostalgiou na stare miesta s GOOGLE MAP ,kde som stravil 1,5 roka svojho zivota ako vojak soc.armady v rokoch 1975-77.Casto som si hovoril,a este si hovorim,ze sa musim pozriet na tieto miesta ,na ktore mam aj pekne spomienky.Bol som ako operator pre "RRS"-radioreleove spoje-pre nemecke spojenia cvicisk Grafenwoehr-Hohenfels .Este sa mi dnes vynoria v pamati mena miest ako napr. Weiden ,Regensburg,Amberg.
Na zaciatku su uvedene informacne udaje ,ktore su skoro prazdne.Ja zo svojej vlastnej skusenosti mozem ale potvrdit ,ze je tam 5.poschodi ,ktore som ako mlady vojak kazdy treti den "suroval " odzhora az dolu. Nad tym po drevenych schodoch "o jedno poschodie hore"bolo nase pracovisko, kde nas bolo, ak si dobre pamatam 5 operatorov a 2 prekladatelia.Nad tym hore boli na poschodi oficieri a bol som tam za cely cas len asi 3-krat.Mali tam pracovisko,kde vtedy chytali signaly" GO GREEN", co bolo na vtedajsiu techniku spicka,lebo sa cela sprava zmestila do jedneho pipnutia.Mali sme ulovok ako prvi ,co sme chytili signal BLACK JACK ,co vtedy nebola sranda,jednalo sa o signal pre 56.delostrel. brigadu vo Schwabischgmuende na jadrovy utok.Tam boli amici.Cely vrch veze bol z drevenej konstrukcie a obalene to bolo laminatovymi platnami.Okienka boli vysoke a uzke,ked bolo pekne ,bolo vidiet az za Cheb.Cez zimu sa kurilo horkovzdusnym potrubim zdola ale byvala tam aj tak dobra kosa.Na smeny sme chodili z Marianok ,kde sme boli v kasarnach u "bigosov" -PVO- a nas tam prezyvali "spioni".Vozili sme sa na vejtracse na kazdu smenu z Marianok. Dodnes nemozem zabudnut na vecere ,kde sme mali jedlo cca o 18. hod a ;potom do rana nalacno, A ked bola na veceru krupicna kasa,nebolo to bohvie co vydrzat do rana . Neverim dodnes, ze by tam tym pohraniciarom boli davali to iste ako nam.To by nevladali behat za psami.A este za mojich casov tam bola ciste csl. posadka bez rusov,akurat sme mali ich masiny,ale bohvie co to nebolo.Same elektronky.Tak som si zavzpominal a uz koncim,lebo dcera mi frfle,ze chce uz spat ,nech netukam tak divo do klaves,ten cas sa aj tak uz nevrati {chcem tomu verit}.A tak zdravim do Kosic Jara Kozubika{BAZMEK},Pepa Zednika z Marianskeho udolia Ostrava {BANDASKA},Jirku ? {PRSO}
a vsetkych ostatnych,na ktorych by som si musel zobrat fotky a na nich na druhej strane aj adresy aby som ich vymenoval ,ale cas leti {30 rokov tomu bude v 3/2007],su este nazive.C est la vie.Zdravi Vas vsetkych SYSEL z Banoviec n/B.Dakujem za moznost si zavzpominat.ahoj.

na Dileni jsem sloužil co by voják základní služby v roce 1988
byla to věž patřící československé armádě , nikoli sovětské. Sloužila jako odposlechová stanice. Ve třech patrech dřevěné věže byly rozmístěny jednotlivá pracoviště dle druhu odposlouchané frekvence. poslouchala se tzv.americká a německá fonie , dále pak radiový provoz německého letectva , a jiné. Po dřevěném ochozu chodili 24h denně hláskaři a zapisovali každý přelet. Na vnitřních parcelách pak byly rozmístěny anténí systémy a raduiolokátory. (Tamara , Ramona) V jednom patře bylo umístěno nepřístupné počítačové centrum( považte rok 1988) , kde pracovali pouze důstojníci , na rozkodování kodovaných zpráv.
Dole byl strážní blok , tranzitní místnost určená k přenocování operátorů a kuchyňský blok s jídelnou pro mužstvo.Denně na dyleni sloužilo okolo dvaceti vojáků.
Dopravu zajišťovala tzv.pravidelka. voj. autobus , který přivážel nové síli z kasáren v Mar.Lázních. (Hamerníky) a svážel starou směnu zpět. Objekt patřil PVOS ČSLA.
Možná si ještě na některé detaili vzpomenu. Zatím ahoj
Rade

Věž Dyleň byla v období totality obsazena sovětskou armádou a byly na ní umístěny natolik citlivé radiolokační přístroje, že při její stavbě nebyly použity žádné kovové materiály. Dyleň patřila do souboru pozorovatelen umístěné podél celé německo-rakouské hranice, tj. prakticky od severu přes Klínovec, Zelenou horu na západě až na slovenskou hranici kdy bylo vždy vidět z jednoho vrcholu na druhý. V současné době je majitelem zakladatel rádia Egrensis, který nechal provést rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci pláště telekomunikační věže, tentokráte již za použití kovových konstrukčních prvků a jeji strategiskou polohu využívají složky ministerstva vnitra, obrany, záchranných služeb, letecké navigace, Českého rozhlasu, mobilní operátoři, poskytovatelé internetu, TV Prima a samozřejmě rádio Egrensis. Z tohoto důvodu věž není veřejnosti přístupná, ale jeji charakteristická silueta je velmi dobře pozoroovatelná z velké části západních Čech a taktéž i Bavorska.

K typu stavby : základ je betonový a zděný, na http://www.hrady.cz/index.php?&OID=1307 se píše: "
Zvláštností této věže bylo, že celá stavba byla provedena bez jediného kousku železa a trámy jsou spojeny šrouby ze silikonu." Nástavby přitom podle fotek vypadají kovové. Takže kombinace ...